Obchodní model je jako model reCAPTCHA. Lidé, kteří mají překladatelskou práci a nechtějí za ni platit, předkládají svůj obsah (tedy vliv na překladatelský průmysl) a dav je pro ně přeloží.
Zde je citace z podmínek Duolingo, podle odstavce 10. Vlastnická práva na obsah služeb a údaje o činnosti:
„... Mezi vámi a společností Duolingo jsou všechna data a informace získané z vašeho přístupu a využití uskutečněných vzdělávacích aktivit k dispozici ve službě nebo prostřednictvím služby, včetně přeloženého obsahu, který jste vytvořili (souhrnně „údaje o činnosti“), je ve výhradním vlastnictví společnosti Duolingo, a nebudete mít žádná práva na použití těchto údajů o činnosti s výjimkou případů výslovně povolených těmito podmínkami a podmínky. Používáním služby tímto tímto Duolingo postoupíte veškerá práva, titul a úroky, včetně práv duševního vlastnictví nebo vlastnických práv, k datům o činnosti. Všechna práva společnosti Duolingo nebo jejích poskytovatelů licence, která nejsou výslovně udělena v těchto podmínkách, jsou vyhrazena společnosti Duolingo a jejím poskytovatelům licencí. ““
Takže děláte práci, přiřaďte všechna práva na svou práci společnosti, která je nyní vlastní, a můžete s nimi dělat, co kdy chce, a nemůžete říci, jak, kde a zda váš překlad se používá (představte si, že vaše práce končí na webových stránkách, které mají etické / právní problémy, nebo pouze na webových stránkách, proti nimž nesouhlasíte, ale při překladu jste nevěděli, že tento text je součástí to). Prostě si přečtěte více o této napodobenině na webu, informace a skutečné záměry zpeněžení tohoto projektu jsou k dispozici. Pouhá nedostatečná transparentnost společnosti, co se děje s přeloženou prací (podobně jako reCAPTCH ve kterém tato informace není ve skutečnosti to, co bych nazval dostupným nebo průhledným), stačí, abych zůstal pryč. Poté, co lidé digitalizovali obsah v reCAPTCHu (mnoho aniž by věděli o skutečném použití tohoto mechanismu), z nichž některé se nyní prodávají zpět, je čas přeložit web využíváním naivní povahy davu, maskováním skutečného použití pod dobře vytvořeným a promyšleným humbukem a PR, a poté, v pravý čas, vydělávejte na tom a co se bude dělat, bude čas pokročit vpřed pro další nový velký (crowdsourcing) projekt, nakonec dostane něco za nic a pak jej znovu prodá stejnému davu, který přispěl k jeho stvoření.
Existuje obrovský rozdíl mezi dobrovolnickou prací pro důstojnou věc tím, že pomáháme neziskové organizaci, a poskytováním bezplatné práce pro neziskovou organizaci.
Lidé jsou v dnešní době snadno v pokušení humbukem a jinými druhy manipulace, ačkoli každý má právo na svůj názor a je určitě svobodně se účastnit každé právní činnosti, existují také (nebo alespoň by měly být) morální a etické úvahy. Myslím, že si lidé musí být více vědomi a vzdělávat se o celém trendu crowdsourcingu.
Podle mého názoru je celá představa o crowdsourcingu nemorální. Nikdo by se dobrovolně nezúčastnil práce v neziskové organizaci, nazývá se to práce a lidé za ni očekávají, že za to dostanou zaplaceno. Ale když je to na webu a nazývá se crowdsourcing nebo jakýkoli jiný dobře promyšlený název, lidé se tak nadšeně spěchají přispět, být součástí humbuk a mít něco mluvit kolem chladiče nebo na jejich sociálních médiích výběr. Chápou někdy, že přispívání k tomuto trendu znamená, že dříve nebo později a podobný projekt poškodí jejich pracovní stabilitu a už nebude existovat chladič, který by se shromažďoval a mluvil kolem .
To je přesně ten bod.
Toto není bezplatná nabídka. Může to vypadat zpočátku, ale není. Je to jako chodit do advokátní kanceláře zdarma. Na oplátku získáte spoustu zkušeností, dozvíte se o právním systému, možná si dokonce vytvoříte spojení nebo dvě, ale na konci dne právní firma zpeněží vaši práci a pravděpodobně se jim vyplatí víc, než hodnota toho, co jste se naučili, pokud byste se ji pokusili použít k vytvoření příjem.
Hlavním problémem je však morální a etická. Pokud ne pro tento projekt, představili byste se jako překladatel a nabídli vám překladatelské služby platící zákazníci (a můžete „překladatele“ nahradit „programátorem“, „návrhářem“ a jinou podobnou profesí)?
Nejen, že účast v takových projektech poškozuje profesionály v těchto oborech, ale také někdo tam platí pro službu, kterou jim poskytují lidé, kteří nejsou nutně kvalifikovaní, někteří nemají ani základní dovednosti. Z morálních důvodů jsem s touto myšlenkou velmi nepříjemný.
